Z tisku

Čistá selata z ozdraveného chovu

Publikováno: 01.01.1000

Současná situace v chovu prasat nutí producenty vyrábět vepřové maso za co nejnižší náklady.

Na chovatele se přitom kladou náročné požadavky, jež se týkají zabezpeční welfara zvířat, ochrany životního prostředí i kvality produkovaných surovin. S tím jsou spojeny nezbytné investice do technického vybavení stájí a technologií vedoucí ke zvyšování produktivity práce, užitkovosti zvířat a ekonomického efektu. Jednou ze společností, ve které o úspěchu a rentabilitě v tomto odvětví mohou hovořit, je Agrodružstvo Jevišovice.

Agrodružstvo Jevišovice, které vzniklo v roce 1993 transformací ZD Jevišovice, se nachází v sušší a mírně teplé oblasti bramborářského výrobního typu, v jižní části Jihomoravského kraje, okrese Znojmo. Podle předsedy Ing. Bohumíra Rady je úroveň výrobní činnosti této společnosti vysoká. Je to dáno hlavně kompletní rekonstrukcí budov a ozdravením zvířat ve většině chovů. To začalo roku 2001 vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu zvířat, který se vyznačoval až třicetiprocentními ztrátami selat od odstavu do konce výkrmu, nízkými přírůstky a celkově sníženou užitkovostí. Vedení společnosti se proto rozhodlo uskutečnit radikální ozdravení chovu. V té době mělo Agrodružstvo Jevišovice celkem zhruba 2,5tisíce prasnic na několika farmách.

Tajemství úspěchu

Základem ozdravovacího procesu bylo vybrat plemena a křížence, kde lze očekávat dobrý zdravotní stav, vysokou plodnost, dobré mateřské vlastnosti a rychlý růst při nízké konverzi krmiva, jež má vést k výraznému snižování nákladů na produkci vepřového masa a tedy i k vyšší konkurenceschopnosti.

Následně spočívá ozdravovací proces ve vyskladněn každé ozdravované farmy, kdy se původní zvířata odvezou na jatka a stáj zůstává šest měsíců bez produkce. Mezitím se provede její kompletní rekonstrukce, vyčištění, dezinfekce a vyplynování. Nově dovezená zvířata, prostá APP, dyzenterie, cirkovirů a všech dalších plicních funkcí se tak dostanou do čistého prostředí.

Jak řekla Hana Drábková, vedoucí oddělení chovu prasat, v každém ozdraveném chovu panují velmi přísná hygienická pravidla, která mají zabránit zavlečení nákazy. „Do areálu farmy nemá přístup žádná osoba, která byla za posledních 48 hodin v jiném chovu. Zaměstnanci vstupují pouze přes hygienickou smyčku a žádný z nich nesmí doma chovat prasata. Celý objekt je oplocen a do farmy vedou jen dvě cesty, z nichž se jedna „čistá“ používá pro návoz zvířat a druhá „špinavá“ pro dovoz krmiva a vývoz exkrementů“.


Jen čistota nestačí
Dobrý ekonomický výsledek chovu podle Hany Drábkové závisí také na mnoha dalších faktorech. „Bez kvalitního managementu, správné výživy a dodržování zooveterinárních předpisů by ozdravovací program neměl úspěch,“ říká. Na závěr dodává, že svou roli hraje i koncentrace zvířat, neboť vysokoprodukční farmy mívají o 15 až 20 % lepší ekonomický výsledek než ty menší. Vzhledem k vysokým koncentracím v našem chovu – v současnosti je průměrný stav prasnic 4715 kusů – dobré technologii a zlepšení zdravotních stavu jsme v roce 2005 dosáhli výrazného zlepšení ekonomického výsledku s náklady 28,79 koruny na jeden kilogram vyrobeného vepřového masa, zatímco v roce 2004, kdy bylo ozdravenou pouze 50 procent chovů, činily tyto náklady 31,79 koruny. Naším cílem je koncentrace 5000 prasnic do března 2006, kdy budou mladé březí prasničky zařazen do stavů prasnic.“

Ozdravovací proces začal v roce 2001 výstavbou šlechtitelského a rozmnožovacího chovu na farmě Újezd s celkovou kapacitou 440 prasnic. V srpnu 2002 tam naskladnili prasničky, které měly zajišťovat jak obnovu farmu Újezd, tak produkci užitkových prasniček pro ozdravení jednotlivých farem Agrodružstva Jevišovice.

V roce 2003 se vedení rozhodlo ozdravit také další farmy – Rozkoš a Slatinu s celkovou kapacitou 605 prasnic. Dobrý výsledek těchto dvou ozdravených chovů, daný vysokou produkcí a dobrým zdravotním stavem zvířat, vedl k přebudování farmy Černín s původní kapacitou 400 prasnic na vysokoprodukční stáj s více než dvojnásobnou kapacitou, která byla naskladněna v roce 2004. Od února 2005 je nově naskladněna také farma Mramotice, jež je druhým rozmnožovacím chovem společnosti a slouží jako záložní zdroj zdravého materiálu. Její kapacita je 1100 prasnic. V současnosti je na většině farem Agrodružstva Jevišovice ozdravovací program ukončen.

Velmi dobrých výsledků dnes dosahují také zvířata z neozdravovaných chovů. „Podařilo se nám ustálit jejich zdravotní stav, zbavit se prvotních projevů cirkovirů, snížit ztráty a zvýšit užitkovost. To je zásluha hlavně toho, že jsme snížili koncentraci zvířat v jednotlivých stájích a selata se začala odstavovat ve 28 dnech,. Aby zůstala co nejdéle pod prasnicí a získala lepší imunitu. V předvýkrmu se snížila koncentrace naskladněných zvířat v sekcích, a to minimálně o deset procent, čímž se zlepšily zooveterinární podmínky. Zásadou zůstává, aby se v předvýkrmu nepotkávala selata z různých chovů. Jedině tak se dá udržet jejich dobrý zdravotní stav,“ informuje Hana Drábková.

V ozdravených chovech jsou prý ale jednoznačně lepší výsledky, neboť ztráty selat od odstavu do prodeje činí pouhá tři procenta, v neozdravených chovech je to 12 procent. Denní přírůstky dosahují v předvýkrmu v ozdravených chovech zhruba 480 až 510 gramů, zatímco v neozdravených jsou na úrovni 400 gramů. Ve výkrmu jsou přírůstky v ozdravených chovech 860 gramů a v neozdravených kolem 600 až 650 gramů. Přestože jednu třetinu produkce představují zvířata z neozdravených chovů, které významně snižují ekonomický výsledek, přináší ekonomika prasat díky chovům ozdraveným celému podniku desetiprocentní rentabilitu.