Z tisku

Od sněženek po slunečnice

Publikováno: 01.01.1000

Od sněženek po slunečnice

Kejda přestala být už dávno v českých chovech vnímána jako nepotřebný odpad. Díky nezanedbatelnému obsahu minerálních látek využitelných rostlinami se stále více našich chovů rozhoduje pro bezstelivový provoz, sběrné jímky a aplikátory kejdy.

Jedním z prvních podniků, které se rozhodly pro využití kejdy jako organického hnojiva, byla Dnešická zemědělská a.s. v okrese Plzěň-jih. Podle slov ředitele Ing. Jiřího Paška se aplikací kejdy ušetří podstatné dávky minerálních hnojiv a tím nejenom peníze, ale i krajina.


Ekologie bez vynucení

Krajina a přírodní ekosystém nejsou pro zdejšího ředitele nepřátelské pojmy. „Našim zájmem je okolní krajinu chránit a udržovat,“ vysvětluje a dodává, že v současné době zkouší osévání biopásů, které se táhnou na okrajích pole při lesích nebo souvratích (asi devět metrů). Tyto plochy jsou oseté směsí prosa, pohanky a obilnin a nesmí se sklízet, pouze se podmítnou a založí.

Další z aktivit v rámci agro-envi opatření je například používání meziplodin, konkrétně v letošním roce se jedná o výměru 225 hektarů z celkové plochy 1787 ha orné půdy. „Kromě kladného účinku na krajinu jsou tato opatření o dobrým zdrojem příjmů,“ podotýká Ing. Pašek.

Na orné půdě rozkládající se na 1530 hektarech se pěstuje hlavně řepka ozimá (350 ha) a obilniny, z nichž převažují jarní formy. Na dnešických polích dále najdeme kukuřici na siláž (150 ha), jetel (kolem 100 hektarů) nebo bob na senáž o výměře 80 až 100 hektarů. Z technických plodin se zde pěstuje mák a slunečnice na plochách 30 až 50 ha.

Živočišnou výrobu v Dnešicích reprezentuje 370 dojnic plemene české strakaté plus příslušný počet kusů v ostatních kategoriích skotu. Mléčná užitkovost se pohybuje kolem 5350 kilogramů ročně, býci se dokrmují do finální hmotnosti 720 kilogramů, s průměrným přírůstkem na úrovni 1,05kg/den.

Část dojnic je ustájená v objektu rekonstruovaném z původního čtyřřadého kravína typu K-174. Dnes funguje jako bezstelivový producent kejdy, která se shrnuje automatickými lopatami. Druhá stáj s kapacitou zhruba 200 krav je stále původní, ale podle ředitele podniku se již v blízké budoucnosti chystá novostavba velkokapacitního kravína: „Rozhodli jsme se stavět na zelené louce, protože rekonstrukce nemůže být nikdy optimálním řešením,“ přidává svoji zkušenost Ing. Pašek.

Druhou komoditou jsou v Dnešicích prasata, konkrétně 250 prasnic ustájených v bývalém dvouřadém kravíně. V dalších prostorech je 1000 kusů prasat v hmotnostní kategorii do 25 kilogramů. Po rekonstrukci v roce 2004 zde byla umístěna technologie od firmy Agrico Třeboň.

Třetím odvětvím místní živočišné výroby je výkrm kuřat, jejichž počet v rekonstruovaném patrovém kravíně K 96 dosahuje 27 tisíc kusů za turnus.

Organický zdroj živin
Kejda, kterou se v Dnešicích hnojí, pochází ze dvou zdrojů. Jednak z vlastní jímky u stáje skotu, jednak z podniku Vysoká, a.s., kde zároveň odkupují předvykrmená selata. Výsledná kejda tak bývá směsí obou druhů, ročně se jedná zhruba o 4,5 tisíce m3 hovězího a 15,5 tisíce m3 prasečího produktu.

Celková dávka kejdy na hektar je omezena nitrátovou směrnicí, která limituje množství dusíku dodaného do půdy na 170 kilogramů. Systém kejdování je závislý na ročníku a povětrnostních podmínkách, přesto podle ředitele podniku existují stěžejní plodiny, ke kterým se kejdy přidává. „Obvykle přihnojujeme 100 až 150 hektarů řepky, následuje ozimá pšenice o zhruba stejné výměře, která velmi dobře na tento typ hnojení reaguje,“ říká Ing. Pašek. Jako třetí v pořadí bývají ošetřeny jarní obilniny, nejčastěji oves (kolem 30 ha), dále slunečnice před vzejitím (50 ha) a naposled kukuřice na zhruba 150 hektarech. „Celou plochu kukuřice hnojíme kejdou, důležité je aplikovat ji maximálně do 1,5 měsíce po zasetí (výška rostliny nejvíce 70 cm). Jen tak se vyhneme poškození porostů,“ prozrazuje taktiku ředitel podniku.

Obecně považuje Ing. Pašek za nejlepší aplikovat kejdu ke kořenům rostlin, živiny jsou tak pro ně přístupnější než při plošném podzimním rozstřikování. Nezatracuje však ani anorganické přípravky: „Hnojíme kombinovaně zhruba 70 procent našich ploch,“ upřesňuje.


Aplikace není legrace
Takové množství kejdy vyžaduje kvalitní aplikátor. Dnešická zemědělská a.s. spolupracuje už od roku 1994 s firmou Agrico Třeboň. Tehdy dnešičtí zakoupili první aplikátor kejdy značky Vakutec o objemu 10m3, který byl vybaven vývěvou, rotačním čerpadlem a tlakovým dělem se schopností dostřiku až 50 metrů. Po pochvale docenta Vašáka z České zemědělské univerzity v Praze však přišlo mírné rozčarování: „Přehnojili jsme,“ přiznává ředitel společnosti, „aplikovali jsme mnoho kejdy ve špatném období a výnosy ještě poklesly.“ Dnes už nedovolí celoročně aplikovat více kejdy než 20 až 50 m3 na hektar plochy.

Na přelomu tisíciletí zakoupil management firmy od Agrica nový stroj o obsahu 11,2 m3 s vývěvou, ale bez děla a čerpadla. Jeho výhodou byl podle slov ředitele také menší energetický příkon a spotřeba pohonných hmot.

Konečně v loňském roce se dnešičtí rozhodli opět pro výměnu, nejnovější Vakutec disponuje řezací hlavou Exacut, a tím umožňuje aplikovat hovězí kejdu během vegetace doslova „od sněženek po slunečnice“. Tak dochází ke snižování nákladů a zvýšení produktivity práce. Nový aplikátor je obut do nízkotlakých pneumatik Micheli Cargo X bib s nižším tlakem na půdu a nižším valivým odporem, a tak dokáží ušetřit až 15% pohonných hmot. Pro obsluhu je jistě příjemné rychlé ovládání stroje pomocí joysticku v kabině.

Jana Velechovská Foto autorka a David Bouma