Z tisku

Vydařená rekonstrukce za půl roku (Náš chov 1/2006)

Publikováno: 01.01.1000

Pokles počtu odchovaných selat na prasnici a zabezpečení welfare - to byly dva momenty, které zemědělskou obchodní společnost Šestajovice - Jirny, a. s., vedly k rozhodnutí modernizovat provoz pro chov prasnic. Ve spolupráci s třeboňským specialistou na technologie prasat, firmou Agrico, zvládli kompletní rekonstrukci porodny a dalších dvou kapacit pro jalové a březí prasnice a prasničky za pouhých šest měsíců.

V zemědělské obchodní společnosti se sídlem v Šestajovicích na východ od Prahy dobře vědí, že dosáhnout požadované ekonomiky chovu prasat lze jen za předpokladu vytvoření ideálních podmínek pro všechny kategorie.

„Po rekonstrukci ustajovacích kapacit pro výkrmová prasata před deseti lety jsme se museli rozhodnout, co s nevyhovujícími porodnami, postavenými v 60. letech minulého století. Situace již byla neúnosná, vždyť za posledních pět let jsme zaznamenali pokles o čtyři odchovaná selata na prasnici, a to z 22 na současných 18 selat. Zvažovali jsme, zda jít do rekonstrukce, či od záměru produkovat vlastní zástavový materiál upustit. Představenstvo rozhodlo, valná hromada posvětila. Šli jsme do toho přes operační program, díky kterému bychom měli dosáhnout snížení celkových nákladů 12,5 milionu o 45 %,“ uvedl ředitel šestajovické akciovky Ing. Miloš Bulíř.

Živočišná výroba má prioritu
Akciová společnost ZOS Šestajovice - Jirny vznikla v roce 1993 po transformaci bývalého zemědělského družstva Květen Nehvizdy. Hospodaří na výměře okolo 1000 ha zemědělské půdy. Ekonomika společnosti je postavená na živočišné výrobě, zaměřené na produkci mléka a vepřového masa. V chovu skotu (100% holštýn) dosahují průměrné užitkovosti přes devět tisíc litrů - loňské výsledky kontroly užitkovosti 420hlavého stáda odpovídají 9340 kg mléka. Druhým pilířem živočišné výroby je chov prasat. Ve stavu evidují 300 prasnic včetně prasniček (BU x L), dále 800 kusů v předvýkrmu a 1300 prasat ve výkrmu.

Rostlinná výroba je plně podřízena potřebám chovu skotu a prasat. Krmivovou základnu zajišťují pěstováním obilnin (pšenice i potravinářské, ječmene, tritikale) na 350 ha, dále kukuřice na výměře 300 ha a víceletých pícnin na 200 ha. Mimoto ještě na 150 ha pěstují cukrovku. „Polovinu z výměry kukuřice děláme na siláž, zbylých 150 ha sklízíme na zrno. Již deset let využíváme technologii uskladnění vlhké kukuřice ve věži při ochranné atmosféře CO2, Protože ale věž pojme jen 400 tun, skladujeme ještě dalších 900 tun ve vacích. Při vyskladnění věž opět naplníme kukuřicí, kterou máme uloženou bez přídavku jakýchkoli konzervačních přípravků ve vacích,“ poznamenal ředitel.

Rekonstrukce za provozu
Vybrat přijatelný kompromis jak z pohledu technologických řešení, tak ekonomických možností bylo základním kritériem investora, od kterého se odvíjel výběr dodavatelské firmy ve výběrovém řízení. „Pro Agrico Třeboň hovořila i dlouholetá a bezproblémová spolupráce, výhodná cenová nabídka a technologické řešení ušité na míru,“ vysvětlil předseda představenstva akcové společnosti ZAS Šestajovice - Jirny Jiří Čížek.

Kompletní rekonstrukce tří budov včetně podlah, kejdového hospodářství a vyřešení ventilace vzduchu byly zahájeny stavebními pracemi v květnu. Za šest měsíců byl zkolaudovaný provoz pro prasnice a prasničky, který maximálně vyhovuje požadavkům welfare zvířat i podmínkám zoohygieny. Jedna stáj byla rekonstruovaná na porodnu. Součástí kapacity pro 66 porodních míst jsou i dvě sekce pro raný odstav selat, které pojmou celkem 240 kusů. V další budově vzniklo 200 ustajovacích míst pro jalové a březí prasnice a v poslední 60 míst pro jalové a březí prasničky.

Porodna
Porodna byla rozdělena do šesti sekcí, oddělených od sebe plastovými stěnami. Sekce tvoří samostatné vzduchotechnické celky, to znamená, že v každé sekci je individuální mikroklima, které je řízeno plynule automatickým regulátorem. Regulační jednotka plynule reguluje otáčky ventilátoru a tím i přívod vzduchu do stáje v závislosti na vnitřní teplotě snímané čidlem.

V každé sekci je jedenáct individuálních porodních kotců s vanou typu Agrivan. Součástí každého kotce je porodní klec, koryto a napáječka, selata mají k dispozici infrazářičem vyhřívané doupě a přikrmovací krmítko. Podlaha v kotci je celoroštová s litinovými rošty pod prasnicí a plastovými pod selaty. Plastová vana na kejdu je pod porodním kotcem umístěná na žárově pozinkové konstrukci, což zvyšuje její životnost. Díky prošlapu kejdy přes rošty do záchytné vany zčásti naplněné vodou se v porovnání s předchozím systémem snížil zápach ve stáji. Vanový systém současně zamezuje i průvanu pod kotci. Odvádění kejdy je vyřešeno cen1rálním svodným systémem do jímky. Při nastavené koncentraci zvířat v sekci je dostačující vypouštět vany v intervalu asi dvou týdnů.

V porodně jsou ještě dvě sekce pro odstav, ve kterých si selata navykají na příjem kompletní směsi. „Jde nám o zmírnění odstavného šoku selat. Čtrnáctidenní pobyt v sekci je dostačující na minimalizaci poměně častých projevů stresu selat po odstavu,“ shodli se zástupci zemědělské obchodní společnosti.

Eroscentrum
„V rámci turnusového systému se vždy jedenáct prasnic točí v týdenním cyklu. Po odstavu selat jdou prasnice z individuálních porodních kotců v porodnách do tzv. eroscentra, které je tvořeno dvěma částmi. V první jsou prasnice zpočátku ustájeny skupinově po šesti v kotcích, které sousedí s individuálním kotcem pro kance. Po navození říje, asi za čtyři až pět dnů, jdou prasnice do individuálních kotců, kde se inseminují. V boxech jsou až do doby sonografického zjišťování březosti, které se provádí ve 22. dnu,“ pokračoval v představování nového provozu Ing. Dušan Svědík z dodavatelské firmy.

V tomto oddělení jsou prasnice ustájené na částečně zaroštované podlaze, která poměrem pevné ku roštové podlaze samozřejmě vyhovuje veškerým požadavkům legislativy Evropské unie. Podávání suchých krmných směsí přes automatickou krmnou linku s dávkovačem umožňuje krmnou dávku individuálně regulovat. Stejně jako v porodně výměnu vzduchu zajišťuje plynulá regulace přes teplotní čidlo s nastavenou teplotou ve stáji mezi 16 až 18°C. Podél stájí je spojovací chodba, která usnadňuje individuální manipulaci se zvířaty.

Bezstresové krmení

Ve druhé části eroscentra jsou prasnice ustájeny ve velkých kotcích s kapacitou po 60 kusech. Příjem zvlhčené směsi je vyřešen průchozí automatickou krmnou stanicí Compident z dílny rakouské firmy Schauer. Výdej krmiva je řízen počítačem, který pracuje na principu automatické identifikace zvířat prostřednictvím ušního vysílače. To umožňuje u každé prasnice ovlivňovat krmnou dávku podle krmné křivky v závislosti na dni březosti: A výsledek? Vyrovnané stádo.

„To je velká výhoda. Dříve bylo obtížné udržet vyrovnanost prasnic ve stádě z důvodu existující hierarchie mezi zvířaty. S využitím této krmné technologie dostane každé zvíře přesně tolik, kolik potřebuje. Přesné množství směsi do otočného koryta zajišťuje nerezový kruhový příhradový dávkovač, chválí si Bulíř.

V Šestajovicích mají krmnou stanici v denním režimu krmeni od 4.30 hod. do 20.00 hod. Na základě identifikace zvířat se koryto v krmné stanici otevře jen tehdy, pokud prasnice svou krmnou dávku ještě nespotřebovala. Vstupní dveře krmné stanice jsou uzavřené a pro ostatní zvířata je stanice nepřístupná. V opačném případě se koryto nevyklopí, vstupní dveře zůstávají otevřené a nový nájemník stanice svého předchůdce jednoduše vytlačí jedním ze dvou výstupů. „Staniční počítač je umístěný v jednotlivých budovách a je propojený s řídicím počítačem s nastavenými funkcemi a možností ručního ovládání. Díky možnosti ukládáni dat po dobu pěti dnů můžeme kontrolovat na monitoru návštěvu stanice, respektive příjem dávky jednotlivých zvířat. Podle nastavení v počítači můžeme přes výstupy krmné stanice oddělovat ze skupiny jednotlivá zvířata. Například z důvodu převedení prasnic do porodny nebo i za účelem veterinárního zákroku,“ upřesnil František Pokorný z třeboňské firmy.

Třetí zrekonstruovaný objekt slouží jalovým a březím prasničkám. Technické řešení je obdobou skupinového ustájení prasnic v eroscentru, včetně osazení krmným zařízením Compident, které v sobě spojuje vysokou funkčnost a ohleduplný chov zvířat.

Rekonstrukcí ustájovacích provozů pro prasnice a prasničky Šestajovičtí nejen splnili požadavky legislativy unie na welfare a zoohygienu, ale vytvořili si i podmínky pro reálné zvyšování užitkovosti. A to je v tržním prostředí krok tím správným směrem.

Text a foto Martin Jedlička